vrstevnice vrstevnice

Oblíbené

1 571 oblíbených alb 27 oblíbenců

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

jiri-skrobak
237 komentářů
toulavej68
Západočeská metropole Plzeň se svojí Škodovkou a významným železničním uzlem byla během 2. světové války důležitým centrem nacistické Třetí říše. V letech 1940 až 1945 se stala terčem několika spojeneckých náletů. Posbíral jsem pár desítek fotografií toho posledního, uskutečněného na samém konci války, ale snad nejničivějšího..
V noci z 16. na 17.4.1945 provedly bombardéry RAF z Velké Británie nálet na seřaďovací nádraží v Plzni (Ranžír). K úderu byly určeny posádky No. 5 Group RAF. Ze základny v jihovýchodní Anglii vzlétlo 227 bombardérů Lancasterů a 11 Mosquitů. Letouny letící v čele formace shazovaly kovové proužky k vyřazení německých radarů. První značkaři od No. 463 Squadron RAAF a No. 630 Squadron RAF, kteří měli za úkol vyhledat a označit cíl, byli nad Plzní v 3:58. Orientačním bodem byly lesknoucí se hladiny boleveckých rybníků. Ti označily cíl barevně hořícími pumami, osvětlení a další označení cíle provedly letouny No. 627 Squadron RAF a No. 97 Squadron RAF. Pak se jako hrůzná bouře přivalilo od severu 208 těžkých Lancasterů hlavního svazu, který tvořilo zbylých 14 Squadrons. Osvětlovací fléry proměnily noc v den, podle pamětníků se v jejich záři daly číst noviny. Během 17 minut (!) všechny letouny shodily 891 tun trhavých a 4 tuny zápalných bomb! Zcela konsternovaní Němci se nezmohli na žádnou účinnou obranu, žádné z útočících letadel nebylo zasaženo, ani jinak poškozeno. Cílem útoku bylo hlavní nádraží a přilehlý železniční uzel ze kterého se stalo úplné šrotiště německé techniky směřující na frontu, lokomotiv, vagonů a pokroucených kilometrů kolejí, výbuchy rozmetaly nástupiště i všechny pomocné provozy, pohnuly kopulí odbavovací haly, zničeno bylo na 2 tisíce vagonů a 85 lokomotiv, zkázu znásobil výbuch vlaku s municí. V místě, kudy denně projíždělo okolo 370 převážně vojenských transportů se zastavil život, do konce války se Němcům nádraží nepodařilo uvést do provozu. Na nádraží i v okolí zahynulo 624 osob, z toho bylo asi 500 německých vojáků a uprchlíků, kteří se snažili skrýt ve výstupních tunelech nádraží. (www.vrtulnik.cz)
Na seřaďovacím nádraží se podařil spojencům možná jeden kousek, o kterém sami ani nevěděli. Ve vlacích zde čekali na únik na západ i vysoce postavené osoby Třetí říše. Němečtí generálové a členové štábu s úředníky gestapa nálet přežili, protože jejich vlak, který v době náletu také stál na nádraží, byl náhodně odstaven až na kolejích za Bolevcem. Zničeny ale byly nákladní vagony, jimiž odváželi svůj majetek i naloupenou kořist. A právě při náletu došlo ke zničení uměleckých děl, která kořistníci chtěli přepravit do Německa. Mezi cennými obrazy, sochami, porcelánem a historickým nábytkem měly být dle ústních vyprávění i ztracené insignie Karlovy univerzity. Tato legenda, která sice nemá prakticky žádný reálný podklad, čas od času nesměle vystrkuje hlavičku z hájemství otazníků. Kdo ví? Pocit, že v některém ze starých plzeňských sklepů či pod železničním náspem odpočívá poklad, dokáže zajímavě šimrat kolem žaludku.
V Jateční ulici, nedaleko seřaďovacího nádraží, dopadla jedna z bomb přímo do plně obsazeného krytu. Byl to pouze kryt ze dřeva zasypaného hlínou a ne příliš hluboký. Nikdo z přítomných neměl šanci na přežití. A protože do krytů utíkaly hromadně celé rodiny, byl to pěkný masakr, kdy během chvilky zahynuli někomu všichni příbuzní. Kolik lidí a kdo v krytu zahynul se nedalo ani tehdy přesně určit. Po začátku náletu se sem seběhli i uprchlí zajatci z transportu smrti, jejichž vlak stál na již zmíněném seřaďovacím nádraží. Kryt byl po náletu pouze zahrnut jako hromadný hrob. Na jeho místě stojí dnes malý pomníček, ke kterému se příbuzní obětí a očití svědkové události každoročně scházejí. Uctívají památku zemřelých a vyprávějí svoje svědectví o tehdejší hrůze. Mezi oběťmi náletu byla mj. i třída 38 dětí i se svou učitelkou, jejichž památku dnes připomíná pamětní deska v chodbě Konzervatoře poblíž Habrmannova náměstí, kde k tragédii došlo.
O smyslu náletu se hodně diskutovalo a spory se vedou dodnes. Zejména komunisté podsouvali západním spojencům zlé úmysly a zničení průmyslu budoucího socialistického státu dva týdny před koncem války, zřejmě již tehdy měli jasnozřivé schopnosti vědět, kdy válka skutečně skončí. V době útoku se ještě tvrdě bojovalo u Chebu a na Moravě, vyřazení plzeňského nádraží a výroby ve Škodovce nejspíše opět přispělo ke zkrácení války. Škody v továrně nebyly zase až tak fatální, o této skutečnosti svědčí původní zastaralé strojní zařízení, které se ve Škodovce používalo další dlouhá desetiletí..
Kategorie: dokumentyudálosti
více  Zavřít popis alba 
22 komentářů
  • 21.11.2014
  • 11 154 zobrazení
  • 9
  • 2222
tynamonika
  • 19.5.2010
  • 8 471 zobrazení
  • 6
  • 00
abuelo
V květnu 2016 složila naše vnučka Zuzanka s úspěchem maturitu na Střední škole umění, designu, stylu a módy v Brně.
Toto album představuje výběr z jejích mimoškolních prací. Viz též: http://anquetil.rajce.idnes.cz/kdo_se_pta%2C_ten_se_dovi_-_vystava_kreseb_vnucky_abuelovy/
Kategorie: umělecké
více  Zavřít popis alba 
466 komentářů
  • listopad 2012 až srpen 2014
  • 6 054 zobrazení
  • 77
  • 466466
finnlod
Trochu jsme propluli s přáteli severovýchod Polska po řekách a kanálech jsme navštívili pár pěkných míst a měst, včetně Gdaňska, Elblagu a Malborku, kousek jsme se projeli po Baltu a pak si zajeli na týden odpočinout na pohodovou plavbu na Mazury.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • srpen 2015
  • 3 772 zobrazení
  • 17
  • 22
janablah
Spojnici mezi poutním místem Svatá Hora a centrem města v sobotu obsadili umělci z Příbrami a širokého okolí.
více  Zavřít popis alba 
204 komentářů
jiri-skrobak
více  Zavřít popis alba 
519 komentářů
  • červenec 2015
  • 2 549 zobrazení
  • 44
  • 519519
zirkon
Liberecké výletní místo se po letech vyklubalo z hlouby lesa Jizerských hor do krásy.Sledoval jsem tuto výletní restauraci z rozhlednou od roku 2010 a tak přináším reportáž proměny v čase.Nevím sice datum otevření ale tipuji dle současného stavu stavebních praci někdy na jaře 2013.
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • květen 2010 až červenec 2015
  • 2 181 zobrazení
  • 4
  • 1212
marin7
9 komentářů
  • říjen 2018
  • 1 985 zobrazení
  • 5
  • 99
radekh88
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 21.3.2015
  • 1 838 zobrazení
  • 3
  • 1010
klanich
Aneb šišinky na véstavě ! v Holomóci ;-)
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 5.12.2015
  • 1 713 zobrazení
  • 10
  • 77
igor-74
posledních pár let se tzv. brtnické ledopády staly velmi oblíbenými a navštěvuje je stále více lidí. důležité pro vznik rampouchů a ledových splazů je dostatek sněhu, který postupně odtává a znovu namrzá na okrajích skalních převisů, kde vytváří nádhernou ledovou výzdobu. charakteristická žlutá, oranžová a někdy až hnědá barva je způsobena hlínou, která se do tajícího sněhu dostává z lesní půdy...
více  Zavřít popis alba 
1 239 komentářů
janablah
Kolem roku 1257 obsadil Sušicko budoucí král Přemysl Otakar II. V následujících letech nechal u řeky vybudovat nové město. Roku 1273 bylo Sušicko připojeno zpět k Českému království a Sušice se stala královským městem.
více  Zavřít popis alba 
454 komentářů
toulavej68
Výběr nejlepších fotografií roku 2018..
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 7.1.2019
  • 1 382 zobrazení
  • 18
  • 1010
toulavej68
Nedávno jsem měl příležitost nahlédnout do staničních kronik plzeňského hlavního nádraží.
Historie železnice v Plzni se začala psát na samém počátku 60. let 19. stol., a od té doby prošla bouřlivým vývojem, poznamenaným rozvojem průmyslu ve městě i kraji, dvěma světovými válkami a dvěma totalitami až k dnešní, poslední etapě modernizace stanice, kdy definitivně mizí poslední zbytky historických objektů.
Stránky z kronik bohužel nešly nijak oskenovat, tudíž jsou jen ofocené, trochu na úkor kvality.
Pojďte se podívat, jak se dnešní hlavní nádraží v Plzni měnilo v průběhu věků až do 80. let 20. století..
Kategorie: dokumenty
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 4.3.2017
  • 1 224 zobrazení
  • 10
  • 66
bugabooess
Do Amboise jsme dorazili na poledne ve vedru a po dlouhé prohlídce zámku Chaumont s. L. jsme tento vynechali. Snímek jsme pořídili jen z mostu od řeky Loiry. Od řeky tvoří panorama působivé pevnosti. Na zámku se narodil Karel VIII. a byl zde vychován (1483-98). Vyrůstal zde i František I. (1515-47) se svou sestrou Margaret z Angouleme. Ten sem pozval Leonarda da Vinci - zastavili jsme se také u jeho rezidence v zámečku Clos -Lucé. Da Vinci má být pohřben v Kapli sv. Huberta na zámku Amboise.
V r. 1560 zde došlo ke spiknutí hugenotů proti Guisům. Na cimbuří pak viselo na hácích 1200 mrtvých těl.
Ještě ten den jsme dojeli k zámku Chenonceau. Z mého pohledu byl tím nejlepším, co jsem z tzv. zámků na Loiře viděla. Tento totiž leží na řece Cher. Chenonceau je stylově architektonicky čistý, vzdušný a elegantní, nabízí k prohídce rozsáhlé krásně zařízené a čerstvými květinami vyzdobené interiéry, super – spokojenost. Velký zájem turistů. K zámku vznášejícímu se na pilířích na vodě řeky Cher vede platanová alej a voda odráží jeho krásu. Říké se mu zámek dam.
více  Zavřít popis alba 
194 komentářů
  • červenec až říjen 2015
  • 1 140 zobrazení
  • 17
  • 194194
jurimir
4 komentáře
  • květen 2015
  • 1 045 zobrazení
  • 5
  • 44
janablah
Podolský most je železobetonový silniční most přes Vltavu. Leží mezi obcemi Podolí a Temešvár na silnici č. 29 spojující Tábor a Písek. Most nahradil starý řetězový most z roku 1848, který byl s výstavbou Orlické přehrady v roce 1960 rozebrán. Nyní je umístěn u vesnice Stádlec přes Lužnici.
více  Zavřít popis alba 
530 komentářů
bugabooess
Núbie je historické území rozprostírající se v údolí Nilu v oblasti dnešního severního Súdánu a jižního Egypta. Větší část Núbie se nachází v Súdánu, pouze jedna čtvrtina leží v Egyptě. Je to též historické území, na kterém se ve starověku nacházela Núbie jako nezávislé království.
Pár postřehů z místa ubytování a pláže v Marsa Allam.
více  Zavřít popis alba 
168 komentářů
jana-l
16 komentářů
  • leden až duben 2016
  • 899 zobrazení
  • 8
  • 1616
jana-l
13 komentářů
  • prosinec 2016 až duben 2017
  • 870 zobrazení
  • 10
  • 1313
arabice
1 komentář
  • 19.3.2015
  • 837 zobrazení
  • 1
  • 11
janablah
po návštěvě lékaře jsem se zamíchala mezi turisty a užívala si atmosféry, i když Praha byla zrovna dost podmračená
více  Zavřít popis alba 
435 komentářů

Nebyla nalezena žádná alba.

reklama