20170714 Dámská 2017 - z Mlčechvost do Brozan n/Ohří
Stejně jako již v několika minulých letech jsem měla možnost zúčastnit se tzv. Dámské, kterou již tradičně organizuje HMS. Letos byla naplánovaná podél tří řek a jak jsme se později dozvěděly ("y" je správně!!!) i přes tři soutoky, ale... Ale ne vždy to tak zkrátka vyjde :o))) Nicméně v pátek 14. 7. 2017 jsem po deváté ráno vyrazila se svým kolem na nádraží do Podbaby.
V 10:38 proběhl zdárný výsadek z vlaku v Mlčechvostech. Tady už na nás čekal Bohouš, který se s námi svezl do Roudnice.
Startovní foto - Radka, HMS, Lenka a Bohouš - sednout na kola a jedem :o)))
Úvodní část podél Vraňansko-Hořínského kanálu. Jedním slovem PARÁÁÁÁDA!
Lužec nad Vltavou - kostel sv. Jiljí. Postavený na místě původního gotického, který byl v r. 1760 zničen požárem. Jednolodní barokní stavba s hranolovou věží.
Před kostelem nechyběly památníky obětem 1. a 2. SV.
Barokní kaplička skrytá za kostelem.
Po celé 4 dny našeho putování jsme mohli obdivovat krásu venkovských staveb - více či méně zachovalých.
Parovod Mělník - Praha. Přes řeku - ano, tady jsme se přiblížili (tady je správně "I"!!!) k Vltavě - je zde i most pro pěší a cyklisty, my ale zůstali na této straně kanálu.
Vrbno - kostle Povýšení sv. Kříže. Původně románský kostel ze 12. stol., postupně přestavován. V 90. letech 20. stol. bylo veškeré cenné vybavení uloženo do depozitářů. V interiéru se nachází pouze kazatelna, oltáře z r. 1903 bez obrazů, varhany s píšťalami zničenými v 80. letech 20. stol. a některé skříně.
Za Vrbnem už se nám otevřel první výhled na Mělník.
A jsme zpět u kanálu - zdymadlo Hořín. Zdymadlo projektoval František Sander a bylo uvedeno do provozu v roce 1905. Překonává spád 8,5 m, čímž je nejvyšším plavebním stupněm v úseku Praha - Mělník. Zdymadlo se skládá ze dvou plavebních komor a je technickou památkou. V roce 1996 bylo doplněno malou vodní elektrárnou o výkonu 30 kW.
A Mělníku jsme zase o kousek blíž.
Hořín - trojstranná barokní výklenková kaplička z roku 1722.
Zámek Hořín - jádro hlavní dvoupatrové obytné budovy tvoří starší Kaňkův zámek ze začátku 18. stol., kde jsou k vidění tzv. Kamenné pokoje, které jsou považovány za nejdokonalejší rokokové prostory u nás. Zámek je pro veřejnost uzavřen, ale lze se projít zámeckým parkem o rozloze 40 ha, který zdobí geometrické záhony léčivých bylin a koření.
Barokní sousoší sv. Anna u školy naproti zámku.
A jsme v Mělníce.
Šláply (tady je "y" správně, protože Bouhouš na nás jel radši čekat do hospody) jsme si trošku do kopečka, abychom viděly na soutok.
Soutok. Až později jsme si uvědomily, že toto není soutok Labe a Vltavy, ale je to soutok Labe a Vraňansko-Hořínského kanálu. Nakonec jsme ale usoudily, že v něm vlastně také teče voda z Vltavy, takže to můžeme jako soutok akceptovat :o)))
Nad "soutokem".
Mělnický zámek od "soutoku".
Z Mělníka jsme se vydaly podél druhé řeky - podél Labe.
Vliněves - kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Novorománský kostel zbudovaný r. 1866 podle návrhu Josefa Zítka - jeho "rukopis" je opravdu nepřehlédnutelný. Jednolodní obdélná stavba s podélným polokruhově zakončeným presbytářem, s pravoúhlými přístavky sakristie a oratoře po stranách a se čtvercovou předsíní, nad kterou se tyčí štíhlá zvonice.
Vodočet povodní u Dolních Beřkovic.
Elektrárna Horní Počaply - původně byla v 60. - 70. letech 20. stol. vystavěná jako komplex kondenzačních elektráren na hnědé uhlí. Dnes tvoří součást "molochu" Elektrárna Mělník.
Součástí elektrárny v Horních Počaplích je i malá vodní elektrárna a pak také fotovoltaická eletrárna.
A jsme na Štetsku - kdo netuší kde, tak v okolí Štětí :o)))
Račice - sportovní komplex, jehož hlavním lákadlem je dvoukilometrový vodácký a veslařský umělý kanál. Pro vyznavače vodního sportu je tu vytvořeno odpovídající zázemí. Na obzoru hora Říp.
Slunečnice každým dnem, otáčí se za sluncem... Musím říct, že tahle žlutá, která byla na mnohých polích, byla mnohem příjemnější než ta jarní řepková.
Dobříň - z místního útulku má Lenka obě své kočičky. Ano, v jejím případě prezentace útulku na internetu zapůsobila.
Křížek na návsi.
Rodný dům básníka Josefa Hory. V domě je expozice rodinných fotografií, nábytku, obrazů, maleb a kreseb sourozenců, rodinných knih i básníkových spisů, odkazů na dílo, plakátů a textů akcí k výročím básníka. Expozici jsme ale nenavštívili.
Bez mučení se přiznám, že jsme si sice všichni pamatovali, že jsme se o něm učili, co ale napsal, na to si nevzpomněl nikdo.
Roudnice nad Labem - tady začalo krápat, takže bylo jednohlasně rozhodnuto o pauze.
Dopjely jsme na náměstí.
Do cukrárny - kam také jinam :o))) Tady se s námi nad kávou a dortíkem rozloučil Bohouš, dál už jsme pokračovaly jen my tři.
Náměstí - socha sv. Vojtěcha.
Lobkowiczký barokní zámek - je údajně čtvrtý největší v ČR. Byl postaven na místě původního románského hradu v letech 1652-84, který býval oblíbeným letním sídlem pražských biskupů a prý zde byl Mistr Jan Hus vysvěcen na kněze. Interiéry zámku byly dokončovány až počátkem 18. století i proto, že byly tvořeny 180 místnostmi.
Po 2. světové válce byl zámek zestátněn a dlouhá léta zde sídlila Vojenská konzervatoř Víta Nejedlého. V roce 2008 byla škola zrušena. 
V současnosti si můžete prohlédnout zámeckou jízdárnu, galerii obrazů českých malířů 19. a 20. století nebo zámeckou kapli.
Umělecký artefakt z dílny pana Suška aneb jak výhodně zpeněžit vyřazené bojlery :o))) Rovněž zcela nezaměnitelný rukopis, nicméně musím říct, že se mi ta jeho díla líbí.
Zrcadlení v Labi.
Nučičky - jet podél vody je sice krásná záležitost, ale také trošku nuda. Kilometry sice rychle utíkaly, ale v Nučičkách jsme s Lenkou navrhly, že už bychom mohly dát vodě vale a jet rovnou do Terezína. Nějak jsme ani jedna nezachytily přání HMS jet podél vody až na soutok Ohře a Labe...
Terezín - Malá pevnost. Pevnost byla založena v letech 1780-1790 jako vojenská barokní pevnost sloužící k ohlídání severních přístupů do Čech. Byla pojmenována na počest císařovny Marie Terezie. Již od svých začátků sloužila především Malá pevnost jako věznice. Asi nejznámější a zároveň nejsmutnější věznicí byla od roku 1940 do roku 1945, kdy patřila pražskému gestapu. Vláda tehdejšího Československa zde zřídila Památník Terezín.
HMS neodolala a nakoukla aspoň do brány. Já jsem si Terezín prošla v září 2014 http://vrstevnice.rajce.idnes.cz/20140903_Terezin/
Národní hřbitov u Malé pevnosti.
Pietní místo u Ohře, kde nacisté vysypali do řeky popel 22 000 zemřelých. Tento čin měl zastřít, kolik lidí ve skutečnosti v Terezíně zemřelo.
S novým památníkem.
Komu není shůry dáno... Je smutné, že se něco takového musím upomínat na cedulích.
Hlavní pevnost - kostel Vzkříšení Páně. Tato část Terezínské pevnosti je známá z období 2. SV jako židovské ghetto. Jen těžko uvěřit, že ve městě, které má dnes necelé 3 tisíce obyvatel, prošlo v období let 1941 - 1945 více jak 155 000 lidí, zejména židovské národnosti.
Průčelí kostela má vzhled antického chrámu.
Pietní místo - torzo transportní vlečky. Tady bývalo nádraží kam/odkud byli dopravováni vězni.
Bývalé nástupiště.
Stávala zde Bohušovická brána - ta je ještě dnes patrná. Z tzv. Mysliveckých kasáren ale zbylo již jen zarostlé torzo.
Vstup do bývalé márnice - sem není požadováno vstupné, tak HMS s Lenkou dolů nakoukly. Já hlídala kola, protože jsem zde před 3 rokama byla.
Obřadní síně - křesťanská.
A židovská.
Bývalé kolumbárium.
Papírové krabičky na stojanech sloužily jako urny na popel.
Pension na hradbách mezi bývalým nádražím a obřadními místnostmi s kolumbáriem. Musím říct, že asi nikdy nepochopím, jak někdo může otevřít pension mezi takovými pietními místy.
"Paměť ŚOA" - monument na parkovišti u hřbitova.
Hřbitov Terezín vznikl na místě bývalého městského hřbitova. V 70. letech 20. stol. byl jednotně upraven a rozdělen na několik částí - hlavní je židovský hřbitov, kde je pohřbeno na 9 000 židů (některé prameny uvádějí až 13 000).
Krematorium, které bylo zprovozněno v roce 1942 - už bylo po návštěvních hodinách, nicméně pan průvodce nás pozval dál a mohly jsme nahlédnout do místnosti k pecím.
Část hřbitova je vyhrazena těm, kteří nemohli být pohřbeni ve své rodné zemi.
Ruský hřbitov válečných zajatců z 1. SV.
Památník sovětským vojákům padlým ve 2. SV.
Bohušovice nad Ohří - kostel sv. Prokopa a sv. Mikuláše, byl zbudován r. 1716 na místě starší svatyně, z níž se dochovala věž. Jednolodní stavba s odsazeným pravoúhlým presbytářem, s hranolovou věží. Na římse po stranách věže jsou pískovcové sochy sv. Mikuláše a sv. Prokopa (který je který ale netuším). Hlavní oltář je barokní. Titulní obraz je dílem S. Noseckého. Boční oltáře jsou pozdně barokní.
Výklenková kaplička sv. Anny s nezvyklým interiérem :o)))
Někde místy, někde občas...
Brozany nad Ohří - jsme v kempu.
Kemp nevypadal špatně, ale jednoznačně jsme se shodly, že tady bychom tedy rodinnou dovolenou trávit rozhodně nechtěly. Papundeklové chatičky obložené dřevem a vybavení kempu pamatovaly hodně. Voda byla železitá, takže nebyla doporučená k pití. Jediným pitným kohoutem byl kohout s hadicí nad odpadní výlevkou, kolem které bylo několikero cedulí, že se tam nesmí čistit přenosná WC. Musím říct, že i přes to množství, jsme si těch cedulí nevšímaly, takže jsme neriskovaly, kdo z majitelů přenosných WC si jich rovněž nevšimnul... Šokem byla i místní "restaurace" - pivo sice bylo točené a HMS s Lenkou si neztěžovaly, ale z jídel pouze párek nebo něco z friťáku. Nabízené snídaně jsme nevyužily, ale nemyslím, že by překvapili. Ale abych nekřivdila - voda za 20,- byla teplá a dostačující a vyspaly jsme se všechny do růžova.
Dole sociálky, kuchyňka (bez nádobí), prádelna a nahoře pokoje.
A tohle byla naše polovina dvojchatky.
Vybavení pamatuje leccos.
Nábytek prostý, leč účelný. Tedy skříň se nám otevřít nepovedlo, ale ani nám to moc nevadilo :o)))
A tady by mě zajímal, nebo asi spíš nezajímal, názor revizního technika elektro. Ano, tohle mi viselo přímo nad hlavou. Ale přežila jsem :o)))
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
Album zobrazuje pouze fotky a videa ( z ). - zrušit filtraci.

Odstranění fotek a videí z alba

Vyberte všechny fotky či videa, které chcete smazat a potvrďte akci.

Název

20170714 Dámská 2017 - z Mlčechvost do Brozan n/Ohří

Popis

vše o akci - http://www.vrstevnice.com/akce/2017/1707cervenec/170714/170714.html
trasa - https://mapy.cz/s/1SoDE (ujeto 72,6 společných km + 5 km z domova na nádraží)
z mé návštěvy Terezína v roce 2014 - http://vrstevnice.rajce.idnes.cz/20140903_Terezin
akce 2017 - http://www.vrstevnice.com/akce/2017/akce2017.html

Období

červenec 2017

Statistiky

  • 81 fotek
  • - zobrazení
  • 3 se líbí

Kategorie a štítky

Nastavení

Veřejné album

Vidí všichni lidé.

Přístupné pouze pro 18+

Vidí pouze lidé, kteří potvrdí svou plnoletost pro zobrazení obsahu 18+.

Skryté album

Vidí pouze lidé, kteří znají přesnou adresu alba.

Zakódované album

Vidí pouze lidé, kteří zadají kód, který nastavíte.

Nahlásit album
Zaváděcí sleva 50 % na Retro fotky - populární fotky s rámečkem.
S kódem: Retro50 Akce platí do 30. 9. 2021
Získat slevu
Reklama

Další alba autora

Podobná alba

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí...

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout
znovu

Také album můžete sdílet

Spustit prezentaci Zastavit
TIP Změny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotkuvideo tak objeví více lidí.
20170714 Dámská 2017 - z Mlčechvost do Brozan n/Ohří
Komentáře Přidat