20150723a Dámská 2015 - čt 23. 7. 2015
Letošní Dámskou nám HMS naplánovala do Jeseníku, do míst, která byla v 17. století proslulá čarodejnickými procesy vykonstruovanými fanatickým advokátem Bobligem, a kde bylo za čarodějnictví upáleno více jak 120 lidí. Naše putování jsme začaly ve čtvrtek 23. 7. 2015 z Horní Lipové. Ale pěkně od začátku...
Ráno po osmé jsem vyrazila na Hlavák a cestou jsem,s amozřejmě, nemohla vynechat tradiční odjezdovou fotku z Letenských sadů. Podle nebe nad Vltavou začínal krásný den.
Na devátou jsme měly s HMS a Lenkou sraz na Hlaváku, v 9:19 odjížděl vlak do Zábřeha. Vše klaplo na čas a přestup do výlukového busu v Zábřehu proběhnul také OK.
Kolem půl jedné nás autobus vyložil v Horní Lipové. Odteď už nás čekala jen 4denní jízda na kolech. Než jsme ale vyjeli do Jeseníku, zajely jsme k Lesnímu baru a k nově vybudovanému kostelíku v horách. Když už jsme tady...
Cestou k Lesnímu baru.
Viadukt slezského semeringu - bohužel o jízdu semeringem jsme přišly díky výluce na trati mezi Zábřehem a Jeseníkem. Musím říct, že mě to docela mrzelo,a le co se dalo dělat...
K Lesnímu baru je to trošku do kopečka, nicméně cestou byla spousta laviček a odpočívek.
A byly jsme tam - nastoupaly jsme první výškové metry, které jsme si za odměnu zase mohly sjet :o)))
A tohle je Lesní bar - občerstvení nebo i nocležiště, kde vše funguje bez obsluhy. Provozovatelé spoléhají na to, že kdo si co vezme, to také zaplatí. A prý to zatím tak funguje.
K dispozici je opravdu všechno možné. Stačí si jen vzít, uvařit a zaplatit :o)))
Udržuje se tu i přísný pořádek a překvapivě s tím absolutně nikdo nemá problém.
Memento... My jsme, naštěstí, měly brzdy seřízené. Teda až na HMS, která je měla mírně zavzdušněné, nicméně brzdily :o)))
Cestou ke kostelíku v horách.
Něco o kostelíku (pravoslavném chrámu) - kostelík je zasvěcen svátku Proměnění Páně a Nektarinu Egionskému a současně jde i o památník válečným zajatcům z 2. SV.
Svátek Proměnění Páně je slavnost světla, a proto byla při výstavbě volena moderní prosklená architektura.
Novodobý oltář, pod kterým je dole i deska na památku příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu, věnovaná Arcibiskupem pražským.
Pohled do věže kostelíka.
Naší další zastávkou byly Lázně Lipová, kde je klasicistní kostel sv. Václava, vystavěný v letech 1787 - 1788.
Sochy u vstupu do kostela...
dál se dalo nahlédnout jen přes mříž. Ačkoli byl kostel vystavěn koncem 18. stol., z interiéru se mnoho nedochovalo. Musím ale říct, že mě osobně se toto moderní pojetí interiéru líbilo, i když působilo v rozlehlém kostele trošku chudě. Holt jsem u nás zvyklá na honosnou výzdobu. Na druhou stranu je ale nutné si uvědomit, že tady byla kultura silně ovlivněna Německem.
Průčelí kostela s plechovými obrazy sv. Václava a sv. Hedviky.
Lázně v Lipové již nefungují a celé lázeňské centrum nyní chátrá. Tak jsme jen parkem rychle projely a usadily se v hospodě Na rychtě, což je bývalé fojtství (šoltézství). Budova postavená kolem roku 1800 v přechodovém barokně-klasicistickém stylu a jde o jednu z nejstarších dochovaných budov v Lipové. Z tohoto důvodu také patří mezi kulturní památky. Tady se k nám také plánovaně připojili "dva dědci" Jirka a Honza, kteří už od pondělka brázdili Orlické hory na kole. Odteď nás tedy jelo 5.
Zastávka v Jeseníku. "Tábor" jsme rozbili v cukrárně na náměstí, odkud byl výhled na Radnici, kde dnes sídlí Městský úřad. Jde v jádru o renesanční budovu z roku 1610. Nynější podoba je z přestavby roku 1710.
Z náměstí jsme popojeli na sousední Zámecké náměstí, které je historickým centrem Jeseníku.
Najdeme zde vodní tvrz - bohužel jsme dorazili zrovna ve chvíli, kdy se zavíralo, tak jsme se mohli odívat jen zvenčí. Tvrz byla zbudována počátkem 15. století na místě obytné věže asi z poloviny 13. století. Jde o unikátní doklad pozdně gotické architektury. Původní stavba byla jednopatrová obdélná budova. Na přelomu 15. a 16. století byla přistavěna boční křídla a vystavěna dvoupatrová hranolová věž.
Po požáru v roce 1727 tvrz upravena na zámek a bylo přistavěno druhé patro, prolomena okna a věž snížena o dvě patra. Okolo tvrze je dnes suchý příkop, dříve byl naplněný vodou. Tvrz byla po většinu času v majetku vratislavských biskupů anebo jejich leníků. Od roku 1932 v ní sídlí Vlastivědné muzeum Jesenicka.
Detail boční zytků gotické stavby a pamětní deska u vchodu, která připmíná, že zde v letch 1739 - 1799 jako biskupský hejtman sídlil Karl Ditters z Dittersdorfu.
Další dominantou Zámeckého náměstí je kostel Nanebevzetí Panny Marie - pohled na věž kostela od radnice.
Budova kostela je velmi rozlehlá a umístěná tak, že se mi jí zkrátka nepodařilo celou dostat do hledáčku mého Nikona. Toto je maximum :o))) Kostel byl postaven v letech 1881 - 18883 na místě staršího gotického kostela.
Věž kostela...
vstupní portál s kamennou plastikou nanebevzetí Panny Marie...
a samozřejěm, nesmí chybět socha sv. Jana Nepomuckého :o)))
Farní a děkanský úřad naproti kostelu, kde jsou dochovány nejstarší znaky Jeseníku z r. 1606.
Hlavice morového sloupu Nejsvětější Trojice z r. 1721. Připomíná morovou epidemii v roce 1713.
A pak je tu také tento bludný balvan, který patří mezi největší bludné balvany na Jesenicku. Vždycky si říkám, jak někdo může v tom závalu hornin objevit takovéhle "zrnko v písku". Ale jak je vidět, tak to jde...
Z Jeseníku jsme si vyšlápli 12ti kilometrový dokopec na Rejvíz. V mapě to vypadalo děsivě, ale nakonec to až tak strašné nebylo. Za hoďku a půl jsme těch 12 km měly v nohách jako nic.
Něco málo o jedné z nejvýše položených osad. Jen tedy za sebe se nemohu ztotožnit se závěrečným citátem - ano, byla jsem tu a díky HMS jsem se sem vrátila. Ale že bych tu chtěla zůstat, to ani omylem. Nejsem horský ani venskovský typ. Mým domovem je Praha a pokud to budu moct ovlivnit, tak to měnit nechci :o)))
Domy na Rejvízu jsou hodně obyčejné - tady se žilo chudě. Občas se ale najde i zdobnější stavení.
Když se řekne Rejvíz, první co mnoho lidí napadne jsou "vyřezávané židle". Ty lze najít v téhle restauraci...
původní vyřezávané židle, na kterých místní řezbář údajně vypodobnil zdejší obyvatele, jsou ale uzavřeny v odděleném salonku. Ty se již neoužívají. Já vím, fotka nic moc, ale přes sklo dveří to zkrátka lépěji nešlo...
v restauraci ale přesto vyřezávané židle najdeme - ty jsou už novější a jak jsme měli možnost vidět, výrobce je dodává i do jiných restaurací v okolí. Viděli jsme je dokonce i v Karlově Studánce.
A tady na Eko-farmě Orlí vrch jsme měli zajištěný náš první nocleh...
základní zázemí poskytuje chata Orlí vrch, kde je restaurace a penzion...
a v okolí je i spoustu zvířátek - byli jsme přece na farmě...
najdou se tu i zajímavosti z minulosti...
součástí areálu jsou i tyto sruby...
ano, hádáte správně, právě tady jsme spali my :o)))
z počátku to sice bylo trošku zděšení, ale nakonec se tady spalo výborně. Každá chata měla dva prostorné pokoje ve kterých jsme se ubytovali po dvou, takže jsme se vešli nejen my, ale i naše kola. Na sociálkách byla k dispozici teplá vody bez problémů, tak co víc si přát.
Ráno se probouzím brzy a abych nerušila, zajela jsem se podívat ještě na místní kostel a hřbitov. Na Rejvízu najdeme nejvýše položený hřbitov ve Slezku a na Moravě. Takhle to vypadá, že se hřbitov nachází na odlehlém místě mezi poli, ale není to tak. Je zhruba 200 metrů za místním kostelem (od silnice).
Navíc se nachází v CHKO, což sebou nese nemalé starosti ohledně likvidace hřbitovního odpadu - osobně musím říct, že by mě vůbec nenapadlo, jaký problém to může být.
Na hřbitově dnes najdeme už jen zhruba dvě desítky hrobů - pohřbívá se tady ale stále.
Nejudržovanější hrob v rohu hřbitova.
Zbytky původní zdi.
Poslední zastávka byla u kostela Jména Panny Marie. Vedle kostela je zřejmě bývalá fara, dnes je zde muzeum tkalcovna. Dům je ale zcela netypický tím, že návětrnou stranu má celou krytou dřevěnými šindeli...
kostel z pohledu od hřbitova a z východní strany. Je zajímavé, že směrem ke hřbitovu (dozadu) nemá absolutně žádné okno. Tedy kromě toho na věži.
Římskokatolický filiální (dříve farní) byl postavený roku 1808.
Dovnitř se dalo nahlédnout jen přes mříž, ale i tak bylo vidět, jak je kostel bohatě vyzdoben. Hlavní oltář je dílo Bernharda Kutzera (1794 - 1864), významného sochaře z blízkého Horního Údolí.
Vedle kostela je nepoužívaná studna a dalo se nakouknout dovnitř. Nevím, jak je hluboká, ale pár desítek metrů to bude. Překvapilo mě, že je celá vyložená kamením - tohle bych tedy stavět nechtěla.
A to je z prvního dne našeho putování po kraji čarodějnických procesů vše. Najeli jsme 36 společných kilometrů a nastoupali jsme 471 výškových metrů - byl to zkrátka takový zahřívací den :o)))
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
- zrušit filtraci.

Odstranění fotek a videí z alba

Vyberte všechny fotky či videa, které chcete smazat a potvrďte akci.

Název

20150723a Dámská 2015 - čt 23. 7. 2015

Popis

mapa - http://www.mapy.cz/s/k8G8
vše k Dámské 2015 - http://www.vrstevnice.com/akce/2015/1507cervenec/150723/150723.html
moje akce 2015 - http://www.vrstevnice.com/akce/2015/akce2015.html

Období

červenec 2015

Statistiky

  • 59 fotek
  • 4 se líbí

Fototechnika

Nikon COOLPIX P330

Nastavení

Veřejné album

Vidí všichni lidé.

Přístupné pouze pro 18+

Vidí pouze lidé, kteří potvrdí svou plnoletost pro zobrazení obsahu 18+.

Skryté album

Vidí pouze lidé, kteří znají přesnou adresu alba.

Uzamčené album

Vidí pouze lidé, kteří zadají kód, který nastavíte.

Nahlásit album
Využijte lednové slevy na všechny kalendáře a druhy fotek. Slevové kódy najdete na našich stránkách obchod.rajce.net. Akce platí do 31. 1. 2022
Více info
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí...

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu

Také album můžete sdílet

Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
20150723a Dámská 2015 - čt 23. 7. 2015
Komentáře Přidat