Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Ráda jezdím na kole a v poslední době se rozhlížím, co je kolem mě zajímavostí. Od června 2014 mě na cestách provází také bílý Nikon Coolpix P330.

reklama

29 fotek, květen 2015, 216 zobrazení, 16 komentářů
48 fotek, duben až listopad 2015, 166 zobrazení, 49 komentářů | dokumenty, příroda
Kde se vzaly střešovické skály?
Před více než 90 miliony let, tj. v nejmladší třetině druhohor, leželo území Prahy při jižním okraji rozsáhlé terénní sníženiny, tzv. české křídové pánve. V klesajícím prostoru nejprve vznikla průtočná sladkovodní jezera obklopená subtropickými pralesy, později sem proniklo i teplé křídové moře. V sladkovodním i mořském prostředí se ukládaly zvětraliny splavené do pánve z okolní pevniny. V oblasti Střešovic se jejich postupným zpevňováním vytvořilo několik metrů mocné souvrství různě zbarvených pískovců. Mladšími geologickými pochody došlo k obnažení uvedených druhohorních sedimentů a vzniku rozsáhlého skalního defilé. Spodní partie zdejších výchozů o mocnosti kolem pěti metrů jsou budovány žlutými, žlutošedými a rezavě zbarvenými hrubozrnnými pískovci. Tato vrstva, řazená geology k tzv. peruckému souvrství, se vytvořila v sladkovodním prostředí. Vyšší části skalního profilu – žlutošedé jemněji zrnité pískovce s jílovitými vložkami (korycanské souvrství) – již náleží k mořským usazeninám, což dokládají četné stopy po pohybu fosilních organismů po mořském dně i úlomky zkamenělých mlžů. Masy pískovců jsou prostoupeny systémem svislých puklin, při jejichž křížení dochází k odlučování jednotlivých sloupcových bloků hornin. Podél puklin také bývají rychle vsakovány dešťové srážky a voda vymývá písčitá zrna z horniny. Tímto mechanismem se zde na několika místech vytvořily rozšířené pukliny i menší pseudokrasové jeskyňky. Při návštěvě lokality tak můžeme nahlédnout pod hladinu druhohorního jezera i moře a seznámit se též s procesy, které formovaly vzhled zdejších skalisek v nejmladší geologické éře – čtvrtohorách. Přírodní výtvor Střešovické skalky byl za chráněné území vyhlášen v roce 1968.

PP Střešovické skály - http://portalzp.praha.eu/jnp/cz/priroda_krajina_a_zelen/zvlaste_chranena_uzemi/prirodni_pamatky/pp_stresovicke_skaly.html
ze stránek Geocaching - https://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC5J02G&title=stresovicke-skaly&guid=bc68c8f5-d0c6-4221-8449-07eaa31cdf18
Plán obnovy a údržby Střešovických skal - http://envis.praha-mesto.cz/planypece_ozchu/PP_Stresov_sk%C3%A1ly_2010_2022/Plan_Pece_PP_Stresov_sk%C3%A1ly_2010_2022.pdf
40 fotek, srpen 2010 až březen 2015, 158 zobrazení, 24 komentářů
11 fotek, září 2012 až březen 2015, 125 zobrazení, 4 komentáře
74 fotek a 1 video, březen 2015, 200 zobrazení, 5 komentářů
rozcestník akce: http://www.vrstevnice.com/akce/2015/1503brezen/150321/150321.html
zajímavosti po cestě: http://www.vrstevnice.com/akce/2015/1503brezen/150321/150321.pdf
trasa: http://www.mapy.cz/s/gto2
NS Tetínské vyhlídky II. - http://www.vrstevnice.com/odkazy2/naucStezky/stredoCechyZapad/tetin2.html
moje akce 2015: http://www.vrstevnice.com/akce/2015/akce2015.html

V sobotu 21.3.2015 jsme vyrazili na již tradiční narozeninovou. Tentokrát jsme s HMS připravily trasu přes bájný Tetín.
37 fotek a 1 video, březen 2015, 177 zobrazení, 3 komentáře
12 fotek, leden až duben 2015, 56 zobrazení, přidat komentář
89 fotek, květen 2012 až březen 2015, 146 zobrazení, přidat komentář
moje akce v roce 2015: http://www.vrstevnice.com/akce/2015/akce2015.html

Vznik jména Velvary uvádí kronikář Václav Hájek z Libočan do souvislosti s bojem proti Maďarům. Maďarský vojevůdce měl v noci sen, jak mu nějaký muž podává střídku chleba. Pojmenoval proto město střídka chleba, což je maďarsky Belvar a počeštěno to znělo jako Velvar. Podle jiné domněnky je název odvozen od slova var, což ve staré češtině znamenalo obydlený dům. A vyskytl se i názor, že šlo o obec velvarů, tedy lidí, kteří mnoho vařili. Slovo var však nejpravděpodobněji označovalo místa, kde ze země vyvěrají prameny.

Vznik a rozvoj středověké osady v místě dnešních Velvar byl vyvolán prastarou obchodní cestou, jdoucí z Prahy přes Tursko a Velvary na Roudnici nad Labem a směřující do Horní Lužice. Z ní se za obcí Velvary odpojovala cesta zvaná Saská (Chlumecká) vedoucí přes Litoměřice do Drážďan. Vzdálenost od panovnického centra do Velvar odpovídala jednodennímu pochodu zvířat s nákladem. Pravděpodobně zde vznikly nejprve zájezdní krčmy, u kterých se postupně usazovali obchodníci a řemeslníci a osada se proměňovala v tržní ves. Nejstarší písemná zmínka o Velvarech pochází z roku 1282, kdy jsou jmenovány ve výčtu majetků vyšehradské kapituly.

Obec Velvary povýšil král Vladislav na královské město podruhé v roce 1482. Podruhé proto, že na začátku roku 1482 postihl město Velvary velký požár, při kterém shořely všechny písemné doklady o tom, že Velvary byly královským městem již jednou jmenovány. Velvary tak získaly právo vařit pivo, pořádat trhy a opevnit se hradbami, což také vzápětí udělaly. Až do poloviny 19. století bylo městečko důležitou zastávkou na staré cestě z Prahy do Saska.

K Velvarům se také váže pověst z doby stavby Karlova mostu. Na stavbu mostu se ze všech obcí, které byly někde poblíž, vozila vajíčka, která se prý přidávala do malty. Velvaráci vymysleli, že je povezou uvařená natvrdo, aby se jim po cestě nerozbila. Když s tímto nákladem dojeli na Karlův most, zjistili že uvařená vajíčka se do malty přidávat nedají. A proto se dodnes Velvarákům říká TVRDOVAJEČNÍCI :o)))

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.