Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Ráda jezdím na kole a v poslední době se rozhlížím, co je kolem mě zajímavostí. Od června 2014 mě na cestách provází také bílý Nikon Coolpix P330.

reklama

48 fotek, duben až listopad 2015, 137 zobrazení, 49 komentářů | dokumenty, příroda
Kde se vzaly střešovické skály?
Před více než 90 miliony let, tj. v nejmladší třetině druhohor, leželo území Prahy při jižním okraji rozsáhlé terénní sníženiny, tzv. české křídové pánve. V klesajícím prostoru nejprve vznikla průtočná sladkovodní jezera obklopená subtropickými pralesy, později sem proniklo i teplé křídové moře. V sladkovodním i mořském prostředí se ukládaly zvětraliny splavené do pánve z okolní pevniny. V oblasti Střešovic se jejich postupným zpevňováním vytvořilo několik metrů mocné souvrství různě zbarvených pískovců. Mladšími geologickými pochody došlo k obnažení uvedených druhohorních sedimentů a vzniku rozsáhlého skalního defilé. Spodní partie zdejších výchozů o mocnosti kolem pěti metrů jsou budovány žlutými, žlutošedými a rezavě zbarvenými hrubozrnnými pískovci. Tato vrstva, řazená geology k tzv. peruckému souvrství, se vytvořila v sladkovodním prostředí. Vyšší části skalního profilu – žlutošedé jemněji zrnité pískovce s jílovitými vložkami (korycanské souvrství) – již náleží k mořským usazeninám, což dokládají četné stopy po pohybu fosilních organismů po mořském dně i úlomky zkamenělých mlžů. Masy pískovců jsou prostoupeny systémem svislých puklin, při jejichž křížení dochází k odlučování jednotlivých sloupcových bloků hornin. Podél puklin také bývají rychle vsakovány dešťové srážky a voda vymývá písčitá zrna z horniny. Tímto mechanismem se zde na několika místech vytvořily rozšířené pukliny i menší pseudokrasové jeskyňky. Při návštěvě lokality tak můžeme nahlédnout pod hladinu druhohorního jezera i moře a seznámit se též s procesy, které formovaly vzhled zdejších skalisek v nejmladší geologické éře – čtvrtohorách. Přírodní výtvor Střešovické skalky byl za chráněné území vyhlášen v roce 1968.

PP Střešovické skály - http://portalzp.praha.eu/jnp/cz/priroda_krajina_a_zelen/zvlaste_chranena_uzemi/prirodni_pamatky/pp_stresovicke_skaly.html
ze stránek Geocaching - https://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC5J02G&title=stresovicke-skaly&guid=bc68c8f5-d0c6-4221-8449-07eaa31cdf18
Plán obnovy a údržby Střešovických skal - http://envis.praha-mesto.cz/planypece_ozchu/PP_Stresov_sk%C3%A1ly_2010_2022/Plan_Pece_PP_Stresov_sk%C3%A1ly_2010_2022.pdf
40 fotek, srpen 2010 až březen 2015, 148 zobrazení, 24 komentářů
11 fotek, září 2012 až březen 2015, 120 zobrazení, 4 komentáře
74 fotek a 1 video, březen 2015, 199 zobrazení, 5 komentářů
rozcestník akce: http://www.vrstevnice.com/akce/2015/1503brezen/150321/150321.html
zajímavosti po cestě: http://www.vrstevnice.com/akce/2015/1503brezen/150321/150321.pdf
trasa: http://www.mapy.cz/s/gto2
NS Tetínské vyhlídky II. - http://www.vrstevnice.com/odkazy2/naucStezky/stredoCechyZapad/tetin2.html
moje akce 2015: http://www.vrstevnice.com/akce/2015/akce2015.html

V sobotu 21.3.2015 jsme vyrazili na již tradiční narozeninovou. Tentokrát jsme s HMS připravily trasu přes bájný Tetín.
37 fotek a 1 video, březen 2015, 176 zobrazení, 3 komentáře
12 fotek, leden až duben 2015, 50 zobrazení, přidat komentář
89 fotek, květen 2012 až březen 2015, 139 zobrazení, přidat komentář
moje akce v roce 2015: http://www.vrstevnice.com/akce/2015/akce2015.html

Vznik jména Velvary uvádí kronikář Václav Hájek z Libočan do souvislosti s bojem proti Maďarům. Maďarský vojevůdce měl v noci sen, jak mu nějaký muž podává střídku chleba. Pojmenoval proto město střídka chleba, což je maďarsky Belvar a počeštěno to znělo jako Velvar. Podle jiné domněnky je název odvozen od slova var, což ve staré češtině znamenalo obydlený dům. A vyskytl se i názor, že šlo o obec velvarů, tedy lidí, kteří mnoho vařili. Slovo var však nejpravděpodobněji označovalo místa, kde ze země vyvěrají prameny.

Vznik a rozvoj středověké osady v místě dnešních Velvar byl vyvolán prastarou obchodní cestou, jdoucí z Prahy přes Tursko a Velvary na Roudnici nad Labem a směřující do Horní Lužice. Z ní se za obcí Velvary odpojovala cesta zvaná Saská (Chlumecká) vedoucí přes Litoměřice do Drážďan. Vzdálenost od panovnického centra do Velvar odpovídala jednodennímu pochodu zvířat s nákladem. Pravděpodobně zde vznikly nejprve zájezdní krčmy, u kterých se postupně usazovali obchodníci a řemeslníci a osada se proměňovala v tržní ves. Nejstarší písemná zmínka o Velvarech pochází z roku 1282, kdy jsou jmenovány ve výčtu majetků vyšehradské kapituly.

Obec Velvary povýšil král Vladislav na královské město podruhé v roce 1482. Podruhé proto, že na začátku roku 1482 postihl město Velvary velký požár, při kterém shořely všechny písemné doklady o tom, že Velvary byly královským městem již jednou jmenovány. Velvary tak získaly právo vařit pivo, pořádat trhy a opevnit se hradbami, což také vzápětí udělaly. Až do poloviny 19. století bylo městečko důležitou zastávkou na staré cestě z Prahy do Saska.

K Velvarům se také váže pověst z doby stavby Karlova mostu. Na stavbu mostu se ze všech obcí, které byly někde poblíž, vozila vajíčka, která se prý přidávala do malty. Velvaráci vymysleli, že je povezou uvařená natvrdo, aby se jim po cestě nerozbila. Když s tímto nákladem dojeli na Karlův most, zjistili že uvařená vajíčka se do malty přidávat nedají. A proto se dodnes Velvarákům říká TVRDOVAJEČNÍCI :o)))
81 fotek, únor až prosinec 2015, 344 zobrazení, 9 komentářů
moje akce 2015: http://www.vrstevnice.com/akce/2015/akce2015.html
Holešovický pivovar: http://vrstevnice.rajce.idnes.cz/150221_Holesovicky_pivovar

Holešovický přístav byl vybudován v Praze-Holešovicích firmou Lanna. Vojtěch (Adalbert) Lanna starší (23. dubna 1805, České Budějovice – 15. ledna 1866, Praha), syn Tadeáše Lanny, podnikale ve stavbě lodí a lodní dopravě, byl český průmyslník, loďmistr a stavitel. Jeho firma obchodovala s dřevem, tuhou a solí, které dopravovala po Vltavě a Labi až do Hamburku, stavěla mosty (např. řetězový most císaře Františka I., Negrelliho viadukt, Stádlecký most) a prováděla regulace českých řek. Zemřel z přepracování náhle na srdeční slabost.

Se stavbou přístavu v Holešovicích se započalo 11. 6. 1892 a 25. 9. 2893 byl naplněn vodou. Přístav byl budován ve dvou etapách: v letech 1892 - 1895 jako přístav ochranný a zimní, v letech 1896 - 1910 byl upravován také na přístav obchodní.
Celý přístav byl vyhlouben uměle, vytěženo bylo 513.900 m3 zeminy. Přístavní bazén má délku 750 m (+ 240 m při vjezdu) a je široký 100 m. Hloubka činí 4,8 m.
V roce 1906 bylo při přístavu vybudováno seřaďovací nádraží. Ze severní i jižní strany bylo napojeno vlečkou na nádraží Bubny. Z roku 1906 pochází také největší počet budov – ty jsou většinou vysoké do jednoho patra a mají bohatě členité fasády (červené režné zdivo a krémová omítka). Další objekty pocházejí z roku 1927 a 1936.
Kolem roku 1926 při překládání koryta Vltavy v oblasti Manin byla zúžena přístavní kosa.
V 90. letech 20. století přestal přístav sloužit lodní dopravě a roku 2005 byly vytrhány i koleje seřaďovacího a nákladového nádraží.
V roce 2003 byla při vjezdu do přístavu u Libeňského mostu postavena dvojice výškových budov pod názvem Maják (Lighthouse).
Od roku 2008 je zpřístupněn bytový a obchodní areál Prague Marina.
22 fotek, 21.2.2015, 248 zobrazení, 13 komentářů
moje akce v roce 2015: http://www.vrstevnice.com/akce/2015/akce2015.html
Holešovický přístav: http://vrstevnice.rajce.idnes.cz/150221_Holesovicky_pristav

Bývalý Holešovický pivovar, nebo též oficiálně První pražský měšťanský pivovar se nachází v Praze 7 - Holešovicích. Ale to asi nikoho nepřekvapí...
S výstavbou se začalo v roce 1895 na základě usnesení městské rady s konšely pány Černohorským, Janatkou, Mayrem, Neubertem, Novákem Terebou, Tichým a Tvrzským, kteří založili akciovou společnost První pražský měšťanský pivovar. Za místo stavby byla vybrána rozlehlá plošina (o výměře 36.000 m2) v ohybu Vltavy, lokalita zvaná Maniny v Holešovicích. Tehdy nejmladší část Prahy patřila zároveň k nejživějším částem města. Výstavba pivovaru probíhala podle plánů Josefa bertla a Otakara Bureše a práce probíhaly rychle, takže již roku 1897 bylo vystaveno první pivo.
Strojní a elektrické zařízení pro pivovar dodaly firmy Ringhoffer a Křižík, zařízení varny a další pivovarskou technologii dodala firma Novák & Jahn. Vedení pivovaru bylo svěřeno panu Vendulákovi, členu staré pivovarské rodiny. Pivovar přivedl ke krachu řadu drobných pražských pivovarníků, kteří pak založili vlastní konkurenční pivovar v Braníku.
V pivovaru se vařila tmavá a zdravotní piva. Holešovické pivo získalo oblibu nejen v Čechách, ale vyváželo se i do Vídně a Chicaga. Tato tradice byla přeušena jen za socialismu, kdy byl po znárodnění pivovar zařazen do podniku Pražské pivovary a přejmenován na závod Holešovice.
V polovině 80. let 20. století se v pivovaru opět začalo vyrábět tmavé pivo, nejprve pod názvem Kardinál, které se později přejmenovalo na Měšťan. Po roce 1989 se pivovar vrátil k původnímu názvu. V roce 1990 byly všechny druhy piv označeny jako Měšťan. V pivovaru se vařilo pivo do roku 1998. Společnost Pražské pivovary ho zavřela, protože chtěla soustředit výrobu na Smíchov a do Braníka. Výroba značky Měšťan byla přesunuta do Smíchovského pivovaru.
Hlavní budova bývalého pivovaru byla po záplavách 2002 rekonstruována a od té doby zde sídlí vydavatelství Ringier Axel Springer CZ. Poté byl v pivovaru vybudovaný administrativně obytný komplex dokončený v září 2008. Některé dochované stavby pivovaru jsou do roku 1995 chráněny jako kulturní památka České republiky.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter